V relativně nové a čisté dešťové kanalizaci v hloubi pod Černovicemi vypadá všechno skoro dokonale (včetně skejtu, který je tu v podzemí nejlepším dopravním prostředkem). Na snímku je odbočka stoky F35d pod ulici Švédské valy.

Jako stoka F35d bývá označován přes 2 km dlouhý kanalizační řad podél severního a východního okraje Průmyslové a Těžební ulice v Brně-Černovicích. Stoka kruhového profilu je vystavěna z betonovo-laminátových trubek kruhového profilu a slouží výhradně k odkanalizování dešťové vody z prostoru Černovické terasy.

Na mapce Černovické terasy je stoka F35d vyznačena modrou barvou včetně odboček: té největší pod ulici Švédské valy k severovýchodu, i těch menších ke vpustím z prostoru ulic Průmyslové a Těžební.

Historie

Po zrušení letiště Brno-Černovice v roce 2001 započala stavba tehdy největší průmyslové zóny v Česku nazvané Černovické terasy vybudováním okružní komunikace (dnes ulice Těžební a Průmyslová) a kolmé páteřní spojky (dnes ulice Švédské valy). V důsledku zavážení pískovny, kde těžba skončila již v roce 1996, a bourání letištních hangárů bylo v plánu (později opravdu uskutečněném) vybudování průmyslových areálů na ploše takřka 2 km² (tedy 200 ha). Tak velká plocha samozřejmě vyžadovala vybudování příslušné infrastruktury a to doslova na zelené louce (přistávací dráze).

Základní síť komunikací byla vybudována v roce 2003 a lze předpokládat, že současně s ní byla dokončena také částečně pod ní vedoucí oddílná dešťová a splašková kanalizace (oba systémy byly budovány současně a jde o jeden stavební celek). Dešťová kanalizace a přepady z odlehčovacích komor splaškové kanalizace byly po délce zaúsťovány do Ivanovického potoka, na kterém byla v prostoru mezi novou průmyslovou zónou a dálnicí vybudována retenční nádrž RNF08, někdy nazávaná „retenční nádrž Černovické terasy“.

Popis

Stoka F35d je tvořena kanalizačními rourami kruhového profilu ze žlutého sklolaminátu, přičemž průměr roury se od ústí do Ivanovického potoka proti proudu zmenšuje z DN2000 na DN1200 (a možná i menší). Na trase jsou přímo do stoky zaústěny jednak odbočky z napájecích stok z průmyslové zóny a dále šachtice z povrchu, překryté betonovými poklopy. Centrálním bodem stoky je soutok obou větví (pod ulicemi Průmyslovou a Těžební a pod ulicí Švédské valy) přímo pod křižovatkou zmíněných ulic.

Vnitřní povrch rour je tvořen hladkou vrstvou sklolaminátu, která je na pohled hezká, ve skutečnosti však sterilně nudná. V předklonu (nebo vleže na skejtu) lze jen mírně se zužující rourou putovat přes 2 km.

Během odpočinku na místech odboček a v revizních šachtách lze načerpat trošku energie pro další stísněnou cestu.

Povzbudivě žlutými rourami lze nachodit několik kilometrů, než se potrubí zúží natolik, že se další plazení stává nepříjemně obtížným.

Výjímečně, při silných deštích, dosahuje voda až po hranu půlkruhového koryta. Po naprostou většinu času je tu nicméně klid a průtok (čisté) vody takřka neznatelný.

Komentáře: